|
|
Vývoj klimatu během miocénu na základě studia plazích společenstev v oblasti severozápadních Čech
Chroust, Milan ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Zajíc, Jaroslav (oponent) ; Sabol, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá fosilními krokodýly a želvami z oblasti mostecké pánve a následnou paleoklimatickou a paleoekologickou rekonstrukcí. Práce je složena z doprovodného textu, který slučuje čtyři samostatné vědecké publikace uvedené v příloze. Z oblasti mostecké pánve ze severozápadních Čech byly nalezeny desítky až stovky kostěných nálezů fosilních krokodýlů a želv. Materiál překvapivě odhaluje vysokou diverzitu fosilních želv. Na základě studia těchto skupin jsme schopni vytvořit paleoekologickou rekonstrukci, čili popsat ekosystémy, které se zde v minulosti nacházely. Díky tomu zjistíme průměrné roční teploty, včetně jejich extrémů jak v zimě, tak i v létě. Aby bylo možné správně rekonstruovat teplotní intervaly, je nejdříve nutné popsat a určit nalezenou faunu. Fosilní krokodýli a hlavně želvy, co se týče taxonomie, jsou dlouhodobě zanedbávány, přestože do početnosti nálezů převyšují všechny ostatní vyšší fosilní obratlovce (savce, ptáky a další). Krokodýlí materiál byl popsán a určen do rodu Diplocynodon, přičemž z lokality Tušimice bylo možné na základě kraniálního materiálu nálezy zařadit do druhu Diplocynodon ratelii. Kožnatkovité želvy (Trionychinae) z lokality Břešťany bylo možné určit do druhu Rafetus bohemicus a zároveň popsat nové znaky pro rozpoznání této želvy....
|
|
|
Fuzitové horizonty v hlavní uhelné sloji centrální části Mostecké pánve - potenciální indikátor paleoklimatických změn ve spodním miocénu?
Šulc, Jan ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Diplomová práce shrnuje studium fuzitových horizontů ze střední uhelné lávky hlavní uhelné sloje v mostecké pánvi, studované s podporou Severočeských dolů a. s. v lomu Bílina. Fuzitové horizonty jsou interpretovány jako pozůstatky lesních požárů. K studiu horizontů byla použita kombinace terénních a laboratorních metod zahrnující čtyři detailní makropetrografické profily střední lávkou v různých místech lomu Bílina, záznam bezjádrového vrtání (rychlosti postupu a kroutivého momentu vrtné hlavice) a jejich porovnání s terénními profily, a macerálovou analýzu úseku střední lávky mezi dvěma záplavovými horizonty. Výsledkem práce je detailní zmapování poloh a počtů fuzitových horizontů, jejich původ a vztahy. Z pozorování vyplývá, že fuzitové horizonty jsou obtížně mapovatelné kvůli jejich malé mocnosti (první centimetry) a čočkovitému charakteru. Jejich laterální stálost obvykle nepřesahuje první desítky metrů. Bezjádrový vrtný průzkum vzhledem ke své citlivosti na změnu litologie v průběhu vrtání může tyto horizonty odhalit, nicméně je zapotřebí znát detailní litologii studovaného úseku. Macerálová analýza ukazuje na převládající podíl huminitu nad liptinitem a inertinitem. Z dat naznačují, že fuzitové horizonty vznikaly patrně jako produkt hoření ostrůvků vegetace v rašeliništi, a to opakovaně mezi...
|
|
|
Neovulkanity SZ části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice
Sobotka, Martin ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým a geochemickým studiem neovulkanitů severozápadní části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice. Jedná se o dva lávové proudy, které byly zastiženy těžbou v severní části lomu. Petrologicko-geochemické studium a K-Ar datování relativně čerstvých hornin v převážně zcela zvětralých vulkanitech ukázalo, že horniny z lomu je možno klasifikovat jako Ti-bohaté bazaltické horniny bez olivínu (tefrity), které patří k hlavní vulkanická fáze ve vývoji oherského riftu, která spadá do oligocénu. Geologicky i datováním se prokázalo, že studované vulkanity jsou od nadložního slojového souvrství odděleny delším hiátem, spjatým erozí jak vulkanitů, tak i podložních hornin krystalinika. Chemismus hlavních a stopových prvků ukázal, že komagmatické vulkanity pocházejí ze dvou poněkud odlišných zdrojů svrchního pláště. Chemismus dvou vzorků ukazuje na vznik nízkým stupněm parciálního tavení silněji metasomatizovaného astenosférického pláště. Chemismus vulkanitů ukazuje, že plášťový zdroj byl svým chemismem podobný recentním OIB bazaltům. Poslední vzorek vznikl z méně metasomatizovaného a hloubkově odlišného plášťového zdroje, který prodělal vyšší stupeň parciálního tavení. Obě horniny byly ovlivněny asimilací nebo kontaminací korovými taveninami...
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Chemostratigrafie holešických vrstev mostecké pánve (miocén)
Müllerová, Eliška ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Nejnovější geochemické a sedimentologické studie libkovických vrstev mostecké pánve prokázaly existenci záznamu sedimentární cyklicity řízené změnou orbitálních parametrů Země a tvarem její oběžné dráhy. Hlavním cílem této práce bylo ověřit hypotézu, zda existuje podobný cyklický záznam i v podloží libkovických vrstev, tj. ve stropu holešických vrstev, kde se vyskytují jezerní sedimenty menšího plošného rozsahu, tzv. břešťanské jíly. Základem diplomové práce proto byla geochemická analýza koncentrace vybraných prvků pomocí mobilního XRF přístroje aplikované na vrtná jádra z mostecké pánve ve stratigrafickém úseku definovaném stropem uhelné sloje a bází libkovických vrstev. Rovněž byl proveden litologický popis vrtů a sedimentárních mikrotextur vybraných vzorků jílů. Dále byla provedena mineralogická analýza pomocí metody rentgenové difrakce. Při analýze se osvědčil mobilní XRF přístroj, a to především pro analýzu těžších prvků Fe a Sr, méně již pro lehčí prvky K a Ti. Přesto se podařilo analyzované sedimenty zařadit do již publikovaného chemostratigrafického schématu sedimentů mostecké pánve a potvrdit tak jeho platnost. Ve všech čtyřech studovaných vrtech se podařilo identifikovat vrstvu břešťanských jílů na základě odlišného složení jílových minerálů. Detailním geochemickým měřením s krokem po...
|
|
|
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...
|
|
|
Neovulkanity SZ části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice
Sobotka, Martin ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým a geochemickým studiem neovulkanitů severozápadní části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice. Jedná se o dva lávové proudy, které byly zastiženy těžbou v severní části lomu. Petrologicko-geochemické studium a K-Ar datování relativně čerstvých hornin v převážně zcela zvětralých vulkanitech ukázalo, že horniny z lomu je možno klasifikovat jako Ti-bohaté bazaltické horniny bez olivínu (tefrity), které patří k hlavní vulkanická fáze ve vývoji oherského riftu, která spadá do oligocénu. Geologicky i datováním se prokázalo, že studované vulkanity jsou od nadložního slojového souvrství odděleny delším hiátem, spjatým erozí jak vulkanitů, tak i podložních hornin krystalinika. Chemismus hlavních a stopových prvků ukázal, že komagmatické vulkanity pocházejí ze dvou poněkud odlišných zdrojů svrchního pláště. Chemismus dvou vzorků ukazuje na vznik nízkým stupněm parciálního tavení silněji metasomatizovaného astenosférického pláště. Chemismus vulkanitů ukazuje, že plášťový zdroj byl svým chemismem podobný recentním OIB bazaltům. Poslední vzorek vznikl z méně metasomatizovaného a hloubkově odlišného plášťového zdroje, který prodělal vyšší stupeň parciálního tavení. Obě horniny byly ovlivněny asimilací nebo kontaminací korovými taveninami...
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Geneze a paleogeografický význam proplástků hlavní hnědouhelné sloje mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce představuje první soubornější geochemický a petrografický výzkum proplástků spodnomiocenní hlavní sloje mostecké pánve. Těžištěm diplomové práce je vyhodnocení proxy analýz (EDXRF), kterými autor studoval jak proplástky, tak popeloviny ve sloji. Touto metodou byl zkoumán paleogeografický původ klastického materiálu, který byl do pánve dopravován ze zvětrávajících neovulkanitů a z jz. části Českého masivu. Odlišný geochemický signál těchto dvou zdrojových oblastí sledovaný v klastickém materiálu proplástků hlavní uhelné sloje mostecké pánve umožnil stanovit přibližnou pozici rozhraní odpovídajícího změně provenience klastického materiálu přinášeného do rašeliniště. Ta se v lomu Bílina nachází ve spodní části střední lávky, zatímco v lomu Doly Nástup-Tušimice leží pod hlavní slojí. Toto zjištění potvrzuje, že ke změně provenience docházelo v rámci pánve postupně. Anomální geochemické a minerální složení vykazuje proplástek ve spodní části hlavní sloje v lomu DNT, ve kterém byl zaznamenán zvýšený obsah prvků Sr, Ba, P, Ca. Rentgenovou difrakční analýzou se zde podařilo identifikovat minerály florencit a woodheouseit, ze skupiny fosforečnanů. Takové mineralogické a geochemické složení ukazuje na možnou příměs alterovaného vulkanického popela. Mikropetrografický výzkum proplástků...
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
host ::
RSS.